WoW Slany

Pro lepší kvalitu stránek si stáhněte Mozillu Firefox

Anketa

Anketa o nejoblíbenějším GMku

vtipky

Povídka 2

...
rčitě jste již slyšeli o něčem co se komu stalo na freeserveru, a trochu jste se tomu zasmáli. Jenže, zkusili jste si někdy představit, jak se musí asi cítit postava, za kterou hrajete, když narazí na takovýto bug? V tomto deníku se seznámíte se zápisky jednoho orka, který na takové anomálie narazil, a nebudou to jen chyby freeserverů, ale i nějaké chyby přímo ve hře, které byli částečně rozpracovány např. v komiksech s Shakesem a Fidgim. Pokud máte nějakou vlastní příhodu, nebojte se nás kontaktovat
Kapitola 1.

ak a je to tady. Konečně jsem se rozhodl stát se jedním z těch hrdinů, kteří bojují za Hordu a za lepší Azeroth. Pověděl jsem o tom jednomu ze starých orků, a ten mě seznámil se základními principy jak to ve světě chodí. Moc jsem toho nepochopil, ale to nevadí. Také jsem mu řekl, že bych chtěl podstoupit výcvik na Válečníka a on s tím samozřejmě souhlasil. Připravil jsem se na ohromně náročný a těžký výcvik, ale on jen mávl rukou, mě ozářilo takové zlaté světlo a najednou jsem se ocitl ve Valey of Trials, v jedné z částí mého rodného Durotaru. V hlavě mi zněl ještě orkův hlas, který pravil: "Nyní jsi připraven. Válečníku." Rozhlédl jsem se kolem sebe, a ihned jsem uviděl orka, který na mě cosi volal, prý že má pro mě úkol. Vyprávěl mi o ohromně nebezpečných dobrodruřstvích a o dalekých krajích a o dalších podobně zajímavých věcech, když nakonec dodal abych si šel promluvit s Gornekem v jeskyni, že ten mi dá nějaký takový úkol o kterém mluvil. Hrozně jsem se těšil a představoval si, jak půjdu vybíjet draky, které sužují celé kraje, ale Gornek mi řekl, že nejlepší bude, když budu zabíjet prasata. Nechápal jsem proč zrovna prasata, když jsem před chvíli viděl dva trolly s jedním orkem jak právě Gornekovi přinesli částí z mrtvích prasat až až. Nakonec jsem však souhlasil a šel jsem do boje. Prasata pro mě nebyla moc těžká kořist, takže jsem jich zabil docela hodně. Jediné co se mi zdálo divné, bylo že když jsem chtěl vzít praseti kůži nebo tak něco, nalezl jsem dýku, štít, nebo dokonce róbu. Šel jsem se na to zeptat toho týpka co mi dal úplně první úkol, a on řekl, že se to pokoušeli zjistit i mnohem větší učenci než já (to mě trochu urazilo) a že na nic nepřišli, ať se tím prý nezabývám. Nechal jsem to plavat a dělal jsem další úkoly. Jeden z úkolů byl zabíjet takový modrý mrňouse, kteří žili v jedné jeskyni poblíž. Zabít jednoho nebo dva najednou nebyl problém, ale u té jeskyně jich bylo možná 200 možná 300 a ať jsme se všichni co jsme zde byli snažili sebevíc, vždycky nám pořádně nabouchali. Naštěstí tam přišel jeden mág, jehož síla byla opravdu obdivuhodná. Udělal nějaké kouzlo, že vytvořilo ohnivý kruh, a do něj poté všichni mrňousové naběhli a zemřeli. Všichni jsme tomu mágovi děkovali, a on jenom nasedl na své zvíře a odjel. Bohužel než jsme stačili trochu proskoumat jeskyni, objevilo se tam nových 300 mužíků. Tohle jsou opravdu věci mezi nebem a zemí.

Případ ze serveru http://www.mmorpg4free.com/ a několik anomáliáí ze samotné hry

Kapitola 2.

ešte jsem stále neměl splněné úkoly, které mě posílali do jeskyně s malými modrými mužíky, když na mě zavolal jeden orkský šaman, který se také rozhodl stát se hrdinou. Ale nebyl sám, za ním již také stálo poměrně hodně orků a trollů a většina vypadala jako by byl šaman úplný vůl nebo tak něco, protože je asi požádal o pomoc. Jenom šaman měl na krajíčku a vypadal hodně vystrašeně. Taky bych byl vystrašený, kdybych věděl co budeme dělat. Šaman řekl, že aby mohl pokračovat ve své cestě, musí si promluvit s jedním elementálem poblíž. Hrozně jsme se smáli, že je to cíp a tak, že je to jednoduché a pomalu jsme se blížili k elementálovi. To nám ale zamrzl úsměv. Elementál tam byl, i když byl z půlky zapadlej do skály, ale to nebylo to co nás tolik překvapilo. Cestu k němu totiž hlídal lev, na kterém bylo na první pohled vidět, že jeho síla a zkušenosti jsou ohromné. Taky jsme pochopili od čeho má ten šaman tak rozdrápané oblečení. Já jako válečník jsem bojechtivně zařval, i když to vyznělo spíše jako nějaké vzdychnutí a rozběhl jsem se proti lvovi. Třikrát do mě seknul svou tlapou a skácel jsem se k zemi, a tak i většina ostatních. Nakonec jsme lva udolali, ale jenom díky tomu, že ten kdo zemřel se v duchovi okamžutě vrátil k tělu a oživil se. To taky nechápu jak funguje a proč se všude říká, že nemám zemřít, když se můžu jednoduše oživit. Prostě se musím ještě hodně učit.

Případ ze serveru http://www.hellofwow.cz/ (tento server byl již zrušen) a několik anomálií ze samotné hry

Kapitola 3.

nes mi vyprávěl jeden moc moc starý a zkušený šaman, že existuje oblečení, kterému se dá říkat set, a když prý seženu co nejvíc oblečení co patří do jednoho setu, tak se stanu silnější. Taky jsem se dozvěděl že se každá část oblečení z jednoho setu jmenuje skoro stejně. Ihned jsem zatoužil mít taky takový set. Určitě bych se potom mhl stát tím hrdinou, o němž mi vyprávěli, když jsem sem přišel. Vydal bych se někam do obří jeskyně, a tam bych porazil draka, kterého se všichni bojí. Nebo by mě set naučil lětat a já bych se proháněl v oblacích, a vždycky bych slétnul nad Stormwind, a postřílel bych dole všechny alíky. Řekl jsem o tom tomu šamanovi, ale ten se začal smát a smál se tak, že poblil stůl u kterého jsme seděli. Barman (mimochodem jsme byli v Orgrimmarské hospodě) na něj začal řvát, ale opatrně, protože věděl, že proti maníkovi s takovou silou by neměl šanci. Ale já toho barmana chápu, taky když mu poblije jedinej stůl, kterej v tý hospodě má... Uvědomil jsem si, že to byla moje vina, s tím že se poblil, a tak jsem raději zdrhnul. Vrátil jsem se do Valey of Trials a pořád snil o tom, že budu mít nějaký set. Náhodou jsem se dostal k obchodníkovi se zbrojí. Prohlížím si to zboží,a on mi přitom říka jména. A většina věcí se jmenovala Blackened a něco! Říkám si: "Juchů, to je set!". Každý to brnění teda vypadalo mnohem slabší než moje dosavadní, a každý by určitě řekl, že je, ale já jsem myslel, že to jen tak vypadá, protože to je set. Koupil jsem všechno co se jmenovalo Blackened za ukrutnou částku padesáti stříbrných a konečně si to oblékl. Nic jsem necítil, tak jsem se vydal do boje. Hned první rána co jsem dostal mě bolela mnohem víc než normálně a po boji těžším než obvykle jsem si zmlácený šel odpočinout. Nevím co je na tom setu tak dobrého, ale třeba to začne působit až pozdějc. Vydal jsem se tedy do Tiragarde Keep, kde jsem měl splnit jeden úkol a to zabít Benedicta a několik jeho vojáků. Ještě než jsem se stal hrdinou, byl jsem poučen o tom, jak rozeznat zvíře nebo člověka, který na mě zaútočí, když mě uvidí a který ne. Taky jsem byl poučen jak rozeznat elitního nebo vzácného tvora. Dnes jsem těmto věcem přestal věřit. Vešel jsem do hradu v Tiragarde, kde byli všichni vojáci naprvní pohled neutrální. Chtěl jsem se tedy k jednomu přiblížit k jednomu zezadu abych ho jednoduše podřízl. Jenže, jakmile mě spatřil, rozběhl se ke mně a začal do mě řezat. V pohodě jsem si s ním poradil, ale byl jsem trochu překvapený. Prošel jsem chodbou, a zabil při tom ještě několik vojáků, když v tom vidím člověka který je určitě elitní, a navíc je na první pohled vidět, že je útočný. A on si to štrádoval přímo ke mně. Už jsem nestačil utéct a tak jsem se připravil na boj. On však v klidu bez jakékoli známky toho, že mě spatřil prošel mým tělem, a pokračoval dál chodbou. Raději jsem o tom nepřemýšlel a vešel jsem do další místnosti. Zaútočil jsem na prvního vojáka ten zakřičel, a začal boj. Ze začátku to bylo jednoduché, ale najednou začali ze stěn vylézat další a další vojáci. To už bylo i na mě moc, a když vylezli nějací i z podlahy a ze stropu, poprvé v životě jsem zemřel.

Případ ze serveru http://www.hellofwow.cz/ (tento server byl již zrušen), ale bohužel i z většiny jiných free serverů (obecně problém wowemu) a několik anomálií ze samotné hry

Kapitola 4.

o své smrti jsem se ohromně lekl takového bílého týpka s křídlama, kterej něco kecal cizí řečí. Radši jsem od něj zdrhnul, ale nevěděl jsem co dělat. Byl jsem duch a tak když jsem mluvil na ostatní kamarády, nevšímali si mě. Asi dva dny jsem chodil po Durotaru a brečel jsem, když jsem najednou šel okolo místa kde jsem umřel a blik... byl jsem zas živej. Vrátil jsem se do Orgrimmaru kde jsem potkal druida a začal jsem si s ním povídat. Říkal, že je to dobrý bejt druid, že se prej umí přeměnit na medvěda a že se prej naučil jeden supr útok, kterým že zrube úplně každýho. Mohl ho dávat pořád za sebou, vůbec ho to neoslabovalo, a z každou ránou to zraňovalo víc a víc. Přijel tam nějakej válečník s ohromným zeleným štítem na vlku značky Frostwolf, a říkal, že je nejlepší válečník z Alterackého údolí. Ten druid, který byl asi stejně zkušený jako já si s ním dal souboj. Nějak náhodou se vyhnul prvním ranám, a párkrát použil ten svůj útok. Sice se trefil jenom jednou a až na posled, ale byla to taková rána, že tomu válečníkovi rozbil štít i většinu jeho plátového brnění. Ten se s rozmláceným ksichtem odplazil pryč. S druidem jsme se hodně zkamarádili, a tak jsme si řekli, že se spolu vydáme na výpravu. Chtěli jsme se podívat do Undercity, a tak jsme se vydali ke věži se vzducholoděmi. Pod věží stál namakanej člověk. Ihned jsme se schovali za kámen a sledovali ho. On však vypadal že o nás nemá zájem. Nebo spíš že nemá zájem o nic, ponevadž jen blbě čuměl někam do skály. Vydal jsem válečný povyk a rozeběhl jsem se k němu. Začal jsem do něj sekat, ale nevím jak do dokázal když se pořád ani trochu nehnul se neustále vyhybat mým útokům, protože já se do něj prostě nemoh trefit. Druid se mi smál, že jsem lempl, když se s ohromnou obouruční válečnou sekerou netrefím, ale než ho mohl druid vyzkoušet zabít, najednou člověk odběhl. Vylezli jsme tedy na věž a čekali na vzducholoď. Najednou druid vykřikl: "No konečně!" a normálně vstoupil do prázdného prostoru vedle věže, kde se po chvíli objevila i vzducholoď. Tak jsem do ní nastoupil, když tu najednou druid začal poletovat ve vzduchu. Zatímco moje vzducholoď odlítala, křičel jsem na něj: "Proč letíš ve vzduchu?" a on odpověděl: "Já? Ne ty letíš ve vzduchu." Nakonec jsme šťastně doletěli, ale bohužel ne do Undercity, ale do Grom'Golské základny. Slezli jsme z tamní věže a nadávali jsme. Já jsem byl naštvaný a tak jsem sekl do myši poblíž. Netrafil jsem se a ona mě kousla do palce u nohy či kam, ale okamžitě mě to zabilo. To byla asi nějaká cvičená myš nebo co.

Případ ze serveru http://www.ironfist.xf.cz/, ale bohužel i z většiny jiných free serverů (obecně problém wowemu) a několik anomálií ze samotné hry
Žádné komentáře